Vědci zjistili děsivý osud mnoha tvorů v pravěku. Řeky a jezera se změnily v toxické kaše
Na přelomu prvohor a druhohor před 252 miliony let se odehrálo největší vymírání v historii pozemského života. Horniny, které se usadily během pozdějších statisíců let, totiž neobsahují žádné zkameněliny. Vědci dlouhou dobu netušili, kde se tato mezera ve fosilních záznamech vzala. Nová studie však naznačuje, že byla způsobena právě hromadným vymřením mnoha druhů před tímto obdobím.
Nové výzkumy naznačují, že k obřímu vymírání druhů došlo poté, co se naše planeta výrazně oteplila díky klimatickým změnám, což způsobilo, že se většina jezer a řek změnila v toxickou zelenou kaši zcela bez přítomnosti kyslíku.
Mezinárodní tým geologů a paleontologů upozorňuje, že průvodní změny životního prostředí v mnohém evokují současnost. Ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications, vědci varují, že tyto paralely se týkají jak příčin katastrofy, tak i jeho průběhu.
Největší vymírání
Od doby, kdy vznikly živočichové a rostliny, Země nezažila srovnatelné vymírání. Na sklonku geologického období perm vymřelo více než 70 % suchozemských a 82 až 97 % mořských druhů. Mimo jiné se z moří vytratily slavní trilobité. Na souši byly pro změnu zdecimovány populace dominantních predchůdců savců.
Vědci se domnívají, že na samém počátku tohoto masového vymírání stála extrémní sopečná činnost na území dnešní Sibiře, která zaplavila lávou více než sedm milionů kilometrů čtverečních území a vyprodukovala nesmírné množství skleníkových plynů a popela. Výsledkem bylo, že během velice krátké doby došlo k oteplení v průměru o 10 stupňů Celsia, což mělo zcela zásadní dopad na kvalitu vody, která se začala měnit na toxickou směs bez kyslíku a života.
Toxické řasy
To bylo způsobeno toxickým bujením řas, které způsobuje rostoucí tempo uvolňování skleníkových plynů, vysoké teploty a dostatek živin. Po masovém úhynu suchozemských rostlin na konci permu se živiny, které by jinak pohltily širé pralesy, dostávaly do řek a jezer. Ve zdravých ekosystémech drží množení mikrobů na uzdě takzvané detritovory, což jsou organismy živící se živinami v půdě nebo na dně řek, jezer a moří. Když však detritovory zasáhlo oteplení, s vodními mikroorganismy více nedokázali držet krok. Dále čtěte: (V zapomenuté jeskyni archeologové objevili zvláštní kostěné nástroje. Jde o dosud nejstarší důkaz výroby oděvů na naší planetě).
Zdroj: Nature.