Zásoby vody na Měsíci byly před miliardami let vytvořeny sopkami. V budoucnu může být využita během vesmírných misí

Věda a technika 30. května 2022 | 12:24 — Lukáš Bauer
Jedním z hlavních zdrojů nahromaděného ledu kolem měsíčních pólů je podle vědců aktivita pradávných sopek. Erupce sopek vytvořila množství vodní páry, která se se přeměnila v led. Tato voda může být podle nového výzkumu využita během budoucích vesmírných misí, nebo pro účely zásobování měsíčních základen.
Další 1 fotografie v galerii
Na Měsíci se nachází množství zmrzlé vody v okolí pólů / Depositphotos

V dávných dobách, před asi 4 miliardami let byl měsíc geologicky aktivním tělesem a probíhala na něm silná vulkanická činnost. Vědci se již nějakou dobu domnívají, že zdrojem velkého množství celkového objemu zmrzlé vody v okolí měsíčních pólů může být právě sopečná činnost, která uvolnila z měsíčního povrchu velké množství vodní páry.

Nový výzkum ukázal, že sopečná činnost vytvářela atmosféry, ve kterých pak uvolněná vodní pára kondenzovala. Poté se přeměnila v ledový příkrov, který je dodnes uvězněn pod vrstvou měsíčního prachu. Právě tyto zásoby se podle vědců mohou stát v budoucnu důležitým zdrojem vody pro nastalé mise na Měsíc a dále do vesmíru.

Původ vody na Měsíci

O původu vody na Měsíci existuje hned několik různých teorií. V nové studii trojice astronomů z University of Colorado Boulder se však vědci nejvíce přiklání k tomu, že za hromaděním vody u pólů je právě sopečná aktivita. Zásoby vodního ledu existují na lunárních pólech, kde panují teploty vhodné pro jeho dlouhodobé udržení. Současný povrch Měsíce a jeho nízký sklon vytvářejí permanentně zastíněné oblasti v okolí pólů kde teplota klesá pod -160 stupňů Celsia. V takových podmínkách se led může udržet po miliardy let.

Sopečná aktivita

Aby se emitovaná vodní pára nahromadila v ledových vrstvách, musela celková míra akumulace ledu převyšovat míru úniku páry do vesmíru. Novější výzkumy hovoří o existenci přechodných atmosfér podmíněných vulkanismem, které by umožňovaly depozici ledu v polárních oblastech. V nové práci proto vědci simulovali akumulaci vodního ledu na Měsíci pomocí počítačových modelů. Zároveň porovnali časové škály potřebné ke kondenzaci ledu z vodní páry se ztrátami páry do vesmíru. V posledním kroku pak zmapovali výslednou distribuci a množství ledu použitím údajů o povrchové teplotě získaných sondou Lunar Reconnaisance Orbiter.

Autoři práce odhadli, že na Měsíci došlo k výbuchu sopky v průměru každých 22 tisíc let. Při každé erupci došlo k uvolnění oxidu uhelnatého a vodní páry. Přibližně 41 procent celkového množství vodní páry uvolněné během dvou miliard let vulkanické aktivity zkondenzovalo na led v okolí pólů. To vše díky relativně krátké existenci dočasných atmosfér, které měly trvání nanejvýš pár tisíc let.

Využití pro vesmírné mise

Jiné výzkumy se přiklánějí spíše toumu, že dodávky vody byly zajištěny bombardováním asteroidů a komet. Je vcelku pravděpodobné, že zásoby vodního ledu na Měsíci vznikly kombinací více mechanismů. Důležité ale je, že měsíční led má velký význam nejen z vědeckého hlediska, ale také jako jedna z klíčových surovin pro budoucí průzkum, výstavbu základen a eventuální kolonizaci, především v kontextu plánované mise NASA Artemis. Dále čtěte: (Sonda Voyager 1 odesílá podivná data. Dobrou zprávou je, že stále funguje).

Zdroj: The Planetary Sciene Journal

Témata: Měsíc, voda, led, pára, sopka
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Zdecimovaní Rusové omylem sestřelili vlastní letadlo. Nyní zaútočí na kybernetické cíle, tvrdí rozvědka

Podzimní péče o růže: Jak je správně prořezat a...

Kompostování je efektivní způsob, jak využít napadané,...

Muchovník rychle roste a bohatě plodí. Dopřejte mu podzimní...

K dozrání zelených rajčat pomůže prastará italská finta....

Zahrádkářský kalendář na podzim: Jaké důležité práce...

Podzimní výsev zeleniny nejen pro ranou jarní sklizeň....

Zavřít reklamu