Unikátní studie ukázala, jak se koronavirus šíří v těle. Průnik do mozku způsobil smrt

Věda a technika 24. srpna 2021 | 10:49 — Lukáš Bauer
Nová unikátní vědecká studie týmu z Yaleovy univerzity a Univerzity v Montrealu vůbec poprvé v historii ukázala, jak se virus SARS-CoV-2 šíří v těle živých tvorů. Šíření viru vědci zachytili na video, na kterém bylo vidět, jak se infekce šíří v těle laboratorních myší. Když virus pronikl do mozku, zvíře většinou uhynulo.
Další 3 fotografie v galerii
Vědci ukázali, jak se koronavirus šíří v tělech myší / Depositphotos

Skupina vědců z Yaleovy univerzity a Univerzity v Montrealu přichází se zajímavou studií, která ukazuje, jak rychle se virus SARS-CoV-2 šíří v tělech živých organismů. Díky speciálnímu postupu dokázali experti natočit pohyb viru v těle laboratorních myší a sledovat, jak napadá hostitelský organismus. 

Na snímcích je patrné, jak se virus SARS-CoV-2, který je příčinou onemocnění covid-19, rychle šíří organismem a napadá jednotlivé části těla. Vědci díky tomu mohli také sledovat, jaké protilátky jsou proti postupu viru nejvíce účinné. Ne každá protilátka je totiž v boji s novým koronavirem účinná.

Speciální technologie

„Poprvé se nám podařilo vizualizovat šíření viru SARS-CoV-2 u živého zvířete v reálném čase. A co je důležité, zobrazili jsme i místa, na kterých musí protilátky působit, aby zastavily postup infekce,“ uvedla jedna ze spoluautorek studie, Priti Kumarová z Yaleovy univerzity.

Vědci během svého výzkumu sledovali, jak se koronavirus v těle myší šíří až na úrovni jednotlivých buněk. To jim umožnila technologie takzvaného bioluminiscenčního značení spolu s pokročilou mikroskopií. Díky těmto technologiím se jim podařilo zjistit, že se virus v těle myší šíří stejnou cestou jako u lidí. Největší virová nálož se objevila v nose, poté v plicích a odtud se pak virus rychle šířil do dalších orgánů. Většina myší nakonec uhynula poté, co se jim virus dostal do mozku.

Důležité protilátky

V druhé fázi výzkumu vědci používali krevní plazmu, kterou separovali od dříve nakažených myší, které nákazu přežily. Výzkum ukázal, že aplikace krevní plazmy do tří dnů od vypuknutí nákazy měla zásadní vliv na uzdravení nově nakažených myší. Nejdůležitějším poznatkem celé studie však bylo zjištění, že ne všechny protilátky fungují proti koronaviru stejně dobře.

Důležité je tak podle vědců především správné načasování a spolupráce obou typů protilátek, tedy těch neutralizačních, které zabraňují viru prostupovat do buněk, ale i těch, které alarmují další buňky imunitního systému, aby nakažené buňky zničily. Bez obou typů ochranných látek je odpověď imunitního systému příliš pomalá a virus má dostatek času na šíření do dalších orgánů. Dále čtěte: (WHO varuje před strašnou nákazou v Africe. Virus se za záhadných okolností poprvé objevil v Německu a Srbsku).

Zdroj: Yale University.

Témata: virus, tvor, myš, laboratoř, COVID
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

I takhle může vypadat dovolená. Zážitek, na který do konce života nezapomenete

Pozor na změny platné od příštího týdne. Cestovatelům se...

Ohřejte se u moře. Tipy, kam vyrazit za teplem během...

Světový unikát, který vám vyrazí dech. Co všechno byste...

Změny, které by vám neměly ujít. Covidový semafor se opět...

Barevný podzim vybízí k cestování. Navštivte kouzelná...

Víte, co aktuálně platí? Změny v cestování od dnešního...

Zavřít reklamu