Obří nekropole v Číně nebyla nikdy zcela odkryta. Prastará ukrytá tajemství se vědci pokusí odhalit kosmickým zářením

Věda a technika 29. prosince 2021 | 15:00 — Lukáš Bauer
Obří mauzoleum prvního čínského císaře Čchin Š-chuanga střežila více než dvě tisíciletí takzvaná terakotová armáda. Tato obří nekropole, která se nachází ve městě Si-an v severozápadní Číně, nebyla nikdy zcela archeologicky prozkoumána. Odkrýt prastaré artefakty by nyní mohla neinvazivní cestou nová metoda využívající kosmické záření.
Další 2 fotografie v galerii
Pohřebiště císaře Čchin Š-chuanga nebylo nikdy zcela odkryto / Wikimedida Commons / CC BY-SA 3.0

Obří pohřebiště leží pod městem Si-an na severozápadě Číny spolu s mauzoleem prvního čínského císaře Čchin Š'-chuanga, které více jak dva tisíce let střežila jeho terakotová armáda. Tato obrovská nekropole se rozkládá na ploše mnohem větší, než na jaké leží takzvané Zakázané město. Samotné pohřebiště bylo budováno nejméně čtyři desetiletí stovkami tisíc dělníků.

I díky rozsahu tohoto obřího archeologického naleziště nebyla nekropole dosud nikdy zcela archeologicky prozkoumána. Předpokládá se, že se v oblasti nachází obrovské množstí neodkytých základů budov a artefaktů. Vědci se proto nyní chystají zjistit, jaké artefakty byly spolu s vládcem pohřbeny, a to pomocí neinvazivní metody využívající kosmické záření.

Tisíce let nedotčené

V samotné nekropoli se nachází také terakotová armáda čítající tisíce soch. Tato armáda složená z Čchinových bojovníků ho více než dva tisíce let chrání během posmrtného života. Přestože se o to mnoho archeologů pokoušelo, Peking nikdy nedovolil odkrýt vnitřní komnaty této památky, která patří mezi světové dědictví UNESCO.

Terakotová armáda již byla jednou vykopána během 70. let minulého století. Dodnes Čína tohoto činu lituje, protože sochy tak přišly o svou původní barvu vlivem působení atmosféry. Samotná komora, kde se nachází rakev s ostatky císaře, však i po dvou tisících letech zůstává neporušena a s největší pravděpodobností nebyla nikdy otevřena.

Částice z vesmíru

Vědci proto navrhli novou metodu, která by mohla pomoci se zmapováním prostor bez nutnosti je jakkoliv narušovat nebo otevírat. Chtějí k tomu využít takzvané miony, což jsou částečky mnohem menší než atom, které vznikají vlivem srážení kosmického záření v naší atmosféře. Tyto částečky podobně jako rentgenové záření dokáží projít lehčími materiály a naopak jsou absorbovány hustými kovy.

Díky mionovým detektorům budou moci čínští archeologové velice detailně zmapovat struktury pod povrchem. Podobná technologie byla již v minulosti využita pro průzkum některých částí pyramid v Egyptě. Podle čínských expertů však musí být detektory umístěné v potřebné hloubce, aby nedošlo k poškození artefaktů nad nimi. Dále čtěte: (Vědci objevili zcela unikátní fosili. Takto zachovalé embryo dinosaura ještě nikdy nenašli).

Zdroj: The Times, Scpm.com.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Noční vlaky zažívají v Evropě renesanci: Tipy, kam můžete od března vyrazit

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Egyptská Taba: Vítejte v ráji dobrodruhů

Přemýšlíte o změně? Pár tipů na místa pro život, kde si...

Evropské termální ráje: Tipy na místa, kde se v horké...

Luxusní únik: Zažijte netradiční dovolenou v exkluzivních...

Cestování v září: Tipy, kam vyrazit v těchto dnech za...

Zavřít reklamu